POD RADHOŠŤ

22. - 24. 1. 2016

Dolní Bečva

Když jsem před naším odjezdem viděl tu sněhovou nadílku, tak jsem už dopředu věděl, že si tuhle výpravu všichni pořádně užijeme. A taky, že jo! J

V pátek odpoledne při čekání na vlak rozdělil Honza mezi nás zásoby jídla. Já nafasoval balíček těstovin. No, trošku to trvalo, než jsem nacpal ty těstoviny do narvaného batohu. Pak jsme se vydali na nástupiště. Cesta prvním vlakem trvala asi hodinu, pak jsme přesedli do dalšího vlaku, kterým jsme jeli už jen dvacet minut. Ale to ještě nebyl konec našeho cestování. Dále jsme pokračovali autobusem. Čekání na zastávce jsme si zpříjemnili pořádnou koulovačkou. A sněhu bylo opravdu hodně! Po desetiminutové jízdě autobusem jsme vystoupili a museli šlapat do kopce. S těmi batohy na zádech a boby to nebylo vůbec lehké, ale protože jsme všichni správní zálesáci, tak jsme to zvládli!

Na chatě byl ještě jeden zálesácký oddíl. Honza nám dal příkaz, abychom se vybalili a každý si určil své místo na spaní. Celkem nám to trvalo, než jsme vše vybalili. Batohy jsme měli totiž plné náhradního zimního oblečení. Ještě jsme v kuchyňce odevzdali přidělené jídlo. A pak jsme šli konečně ven. S druhým oddílem jsme se hned skamarádili, společně jsme se koulovali a bobovali. Byla to legrace. Do chaty jsme se šli celí promrzlí a promočení ohřát. Na večeři si každý snědl své zásoby z domova. Já měl řízky, které mi přišly docela vhod. Následovalo hraní společenských her, u kterých jsme se pořádně nasmáli, pak jsme šli spát. Mladší měli připravené spaní v prvním patře a vedoucí spali dole. Ti nejmladší po náročném dni usnuli rychle a starší si ještě povídali dlouho do noci. Jen Anetka měla těžkou noc…. dvakrát zvracela L

V sobotu ráno za námi dorazili Maki s Myšákem. Posnídali jsme chléb s máslem, paštikou a rajčaty. Pak jsme se teple oblékli, do batohu dali náhradní oblečení a vydali se i s bobama na cestu na Radhošť. Cesta byla sice velice dlouhá, ale svítilo nám sluníčko a povídali jsme si, tak jsme to opět zvládli. Po výšlapu nahoru jsme byli promrzlí a totálně mokří. Posilnili jsme se rohlíkem s taveným sýrem. Chtěli jsme se i napít, ale v tom mrazu se z pití stal led. Tak jsme měli pravou beskydskou ledovou tříšť. Cestu dolů jsme si pořádně užili, protože jsme ji skoro celou sjeli na bobech. Ale chudák Maki… Někomu půjčila své boby, tak musela za námi utíkat L  Po příchodu do chaty jsme se zahřáli teplým čajem a sušili mokré oblečení. Vedoucí nám připravovali teplou večeři. Už jsme měli docela hlad. Dostali jsme kuřecí vývar se zeleninou a asi po hodině čekání jsme si pochutnali na těstovinách s masovou omáčkou a strouhaným sýrem. Pak jsme opět hráli hry, ale už ne dlouho. Brzy jsme usnuli, protože jsme byli po náročném dni unaveni. Anetka tuto noc strávila bez nehody, jen byla z toho mrazivého počasí hodně promrzlá.

Po probuzení v neděli ráno jsme všichni sbalili batohy a posnídali rohlík nebo chléb s pomazánkou. Náš oddíl pak ještě venku boboval a druhý oddíl se už pomalu rozjížděl auty směrem k domovu. Myšák nás zavedl na veliký kopec za chatou, kde jsme bobovali, koulovali se, váleli ve sněhu, prostě jsme si ten čerstvý sníh ještě pořádně užili. Celí promrzlí jsme se vrátili na oběd. Na výběr jsme měli polévku nebo těstoviny ze soboty. Po jídle jsme si už jen vyzvedli sbalené batohy a vyrazili na bobech z kopce dolů na autobus. Na zastávce jsme se opět zabavili koulovačkou. Autobus nás zavezl na vlakové nádraží. První vlak měl 15 minut zpoždění a ten druhý přijel na čas. Cestu vlakem jsme si zpříjemnili povídáním a legráckami. Po příjezdu do Přerova jsme se všichni rozloučili. Na některé z nás čekali rodiče. A já ještě dostal za úkol popsat zážitky z naší výpravy. No, nevím, čím jsem si to zasloužil…

Autor: Mat

Fotogalerie

Na výpravě byli přítomni: Honza, Honzík, Anetka, Natka, Anička R., Jirka, Kva, Maki, Pat, Mat, Adél, Segla, Mišák a Studénka