PEVNOST BOYARD

25.-27.11.2016

Lukov

Naše výprava Útěk z pevnosti 25.-27.11.2016

V pátek 25. 11. jsme měli sraz v 17.00 hod. na vlakovém nádraží. Vlakem jsme pak dojeli až do Lukova. Odtud jsme po půlhodinovém pochodu došli na velkou chatu, kde jsme se ubytovali ve velké místnosti s dvoupatrovými postelemi. Po vybalení všech věcí jsme se opět oblekli a šli jsme ven seznámit se s okolím. Počasí nám přálo, byl pěkný večer. Rozdělili jsme se na tři týmy a hráli jsme hru se svíčkami – vítěz byl ten, komu nejdéle hořela svíčka. Moc jsme se u toho pobavili. Po návratu do chaty nám pěkně vyhládlo a všichni jsme snědli svoje svačinky. Byli jsme ale hodně unavení, tak jsme se brzy šli umýt a spát, abychom měli dost energie na další den. Chvíli jsme si ještě mohli sdělovat svoje zážitky, ale brzy se rozhostilo ticho, do kterého bylo slyšet jen tiché oddechování spáčů.

V sobotu jsme brzy vstali, oblekli a posnídali výbornou česnekovo-sýrovou pomazánku s chlebem a zapili čajem a  kdo chtěl mohl mít jako bonus železitou vodu. Až jsme se posilnili, vyrazili jsme hrát různé hry – třeba jsme se ověnčili  krepovým papírem, prchali před ostatními hráči a vítěz byl ten, komu zůstalo krepového papíru na těle nejvíce. Pak jsme vše uklidili a vrhli se k obědu. Byla moje nepříliš oblíbená zeleninová polévka a jako druhý chod byla rýže s masem a výbornou omáčkou. Po obědě jsme chvíli odpočívali. Po půlhodince pauzy jsme si zabalili baťůžky s pitím, zápisníčkem, tužkou, uzlovačkou a nezbytným deníčkem. Nechyběla ani nějaká sladkost. Vyrazili jsme směr zřícenina starého hradu Lukov. Rozdělili jsme se na starší – ti šli cestou neblátivou - a my mladší jsme šli delší cestou, ale méně prudkou. Cesta však byla pěkně blátivá, někomu v něm uvízla i bota – naštěstí ji celou vytáhl, bohužel celou od bláta. Jakmile jsme dorazili na místo srazu, tak jsme hráli ve dvou skupinkách – mladší měli lehčí šifry – spojení obrázku a písmen a my starší ty těžší. Další hra byla na stanoviště – šifrování jména, střílení z luku (všichni přežili), kliky a dřepy (kdo ještě mohl) a na závěr se hrála karetní hra „double“.  Abychom byli něco užiteční, pomáhali jsme potom přenášet kameny na opravu staré kamenné zdi. Cestou zpátky na chatu jsme v ohrádce viděli krásné jehňátko, které tam odpočívalo. Zbytek cesty jsme šli již za tmy, ale nikdo se nepřiznal, že se bojí. Po návratu jsme se odbahnili, převlekli do čistého oblečení a pádili na horký (a dobrý) guláš. Bez reptání jsme se pak umyli a šli spát, utahaní jako koťata.

V neděli ráno jsme vstali a po osobní hygieně jsme se naposledy nasnídali – byla veka s máslem a marmeládou a čaj. Zabalili jsme si věci a uklidili chatu. Pak jsme si šli zahrát naši poslední hru, ve které jsme statečně bojovali o čokoládové mince z pokladu pevnosti Boyard. Posilněni pokladem jsme pak vyrazili směr nádraží Lukov. Bohužel nám již na cestu trochu pršelo. Protože jsme správní zálesáci, vůbec nám to ale nevadilo. Cesta proběhla dobře a přijeli jsme domů v dobré náladě.

Fotogalerie

Na výpravě byli přítomni: Honza, Dr, Honzík, Eliška, Liborek, Pavel, Mara, Assasin, Segla, Vojta, Pat, Mat, Anetka, Natka, Filip, Nelča, Maki, Barb, Adam, Kva, Mišák a Body